Bulgaria – Bansko, balkánská lyžovačka No.1

 

 

Zima je na krku, a tak dávám do placu jednu starou akcičku z roku 2008.

 

     Vše začalo pozváním od Dupiho, ze strakonické buňky, na skialpovou lyžovačku do Bulharska. Veškerou organizaci má na starosti Čenda, který dává do placu svá auta a zařizuje ubytování na horské chaťe Vichren, v centrální části Pirinu. Chata je výborně umístěná, nedaleko největšího lyžařského střediska v Bulharsku, Bansko a zároven leží ve výšce 1955m uprostřed hor. Celý areál Bansko je nově přebudovaný a nic neztrácí oproti velkým střediskům v Alpách. Jezdí se sem předvádět bulharská smetánka, ale na lyžích z nich umí jen málokdo. To je výhodou, protože černé sjezdovky jsou prázdné a parádně upravené. Týden po nás se tu jel dokonce svěťák, snad obří slalom. V okolí střediska se dají jezdit parádní volný terénky, kdy vás nahoru vyveze rychlá čtyřsedačka a dolu valíte po kolena v prašánku, takže za den máte naježděno to, co za celý rok na skialpech. Bohužel se o tom ví, a tak pokud napadne čerstvý sníh, objeví se spousta freeride nadšenců a brzo je vše rozježděno.

     Úmornou cestu přes Maďarsko a Srbsko nemá cenu rozepisovat, je to rovina, nuda a zase rovina. Bulharsko je už kopcovité, tak je zase na co koukat. Vyvážíme bagáž nejvýš co to jde, a pak už ťapeme po svých.  

Přebalování na parkáči. foto: Mára

Někteří ještě neznají vynález jménem „batoh“ a nosí do hor tašky přes rameno :-) foto: Čenda

Naše pokojíčky. foto: Čenda

      Na chatě nás už čeká obsluha s večeří, jsme tu jediní, a tak je chata otevřená jen pro nás. Je tu pěkná kosa, ale vše řeší dostatečná zásoba lihovin. První den je trojka lavinovka a prý tu před týdnem někdo zahynul. Číča s Dupim jedou na sjezdovku a já s Čendou vyrážím na průzkum okolí.

Dupi na manžestru. foto: Číča

Skiareál Bansko, sjezdovka končí uprostřed města. foto: Číča

Celé údolí je jen naše, v popředí ťape Čenda. foto: Mára

Uprostřed údolí je zamrzlé jezero, na obrázku vpravo. Ve stopě je Čenda. foto: Mára

Muratov vrah /2669m/ a kilometry neposkvrněného prašanu okolo. foto: Mára

i na pár sjezdíku došlo. foto: Mára

     Další den už vyrážíme v plné sestavě, vždy vyšlapeme nějaký svah, který následně sjedeme.

Já s Číčou za zády, těsně nad chatou. foto: Čenda

Čenda je horomil celou svou duší a nenechá si ujít žádnou příležitost, projít se po horách. foto: Mára

Chata Vichren. foto: Mára

… je pěkně zafoukaná. foto: Mára

Pivo tu mají „Pirinskoje“. foto: Mára

     Po večerech se sejdeme u kamen, nad studenou večeří, kde sušíme věci a hrdlo proléváme vychlazeným pivkem. Chataři musí jet každý den pro novou zásobu, protože spotřeba je vyšší než obvykle. Druhá skupinka jezdí na sjezdovce freeride, ale každý den musí zase pěšky na chatu, což nekteré značně zmáhá. Někteří tu mají i Kite, ale v okolí chaty není moc možností na ježdění. My se rozhodujeme vyvrcholit na některém z okolních kopců. Vybíráme Todorin vrch /2746m/, odkud se dá sjet přes sjezdovku zpět. Trojka lavinovka je stále, protože dost fouká a občas i něco přisněží. Na nic víc si zatím netroufáme.

Trudomyslnou náladu záháníme pivkem. foto: Čenda

Dokud je co pít, tak se nejde spát. foto: Čenda

Vyrážíme za nádherného počasí. foto: Číča

Nad chatou se začíná údolí otevírat. foto: Mára

Stopu už máme pěkně vyšlapanou. foto: Mára

Výš už začíná trochu foukat. foto: Mára

Dupi po jednom z mnoha stoupání. foto: Čenda

     Když už jsme ve výšce cca 2400m, stoupáme přes nepříjemná a strmá místa. Občas něco křupne pod nohama, a tak to raději z Dupim vzdáváme a necháme Čendu s Číčou vyvrcholit samotné. Jdeme si dát několik bezpečnějších sjezdíku v údolí. Klucí vychází na vrchol bez problémů a pozdě večer se vrací přes sjezdovku zpět na chatu. 

Číča při odpočinku, někde těsně pod vrcholem. foto: Čenda

Rozhledy jsou parádní. foto: Čenda

Číča na vrcholu. foto: Čenda 

Dupi při jednom sjezdu v kosůvce. foto: Mára

    Bohužel večer začíná padat nový sníh a druhý den je lavinovka na čtyřce, takže je po ježdění. Přesouváme se z chaty na poslední dny dolů do civilizace. Najít ubytování se podařilo bez problémů, díky lidem z Prahy, kteří nám doporučili svůj penzion. Jezdíme freeride v okolí sjezdovky a pilujeme techniku ve volném terénu.

Dupi v akci. foto: Mára

Ježdění v prašánku je bomba! foto: Mára 

 Nakonec trocha reklamy – Black Diamond v akci. foto: Mára

    Bansko mohu jen doporučit, do střediska je možné přijet i bez rezervace, protože kapacita ubytování je daleko větší než poptávka. To platilo alespoň v únoru 2008. V hlavní sezóně bývá sněhu dost, ale mimo ní je to dost loterie. Více informací najdete na stránkách www.bansko.cz

Toť vše, sezóna už klepe na dveře, tak nepodceňte přípravu!

Mára

6 komentářů k článku “Bulgaria – Bansko, balkánská lyžovačka No.1”

  1. Kočka říká:

    Hezká akcička, hezké fotky. Já osobně budu radši, když zima přijde tak, jak má, tedy na Martina :-)

  2. Mára říká:

    Taky bych raději ještě teplo, ale zima je opravdu na krku, takže je lepší zavzpomínat, že i v zimě může být dobře a začít se těšit. Někdo se už od jara nemůže dočkat až zase nasněží.

  3. Touža říká:

    Jo jo jo už aby to přišlo budeme se kloouzat…!!! :o)

  4. Mára říká:

    Nebo klovat do vody ;-) , co?

  5. ten na jehož tvář slunce věčně dopadá říká:

    BÍLÁ TEMNOTA VÁS VŠECHNY POHLTÍ :-o
    NEČEKEJTE
    UTEČTE
    ještě je čas……

  6. Mára říká:

    Tak kde je ta temnota? Neutek jsem, nic mě nepohltilo, furt čekám a nic :-/

Zanechte komentář