Pijem kukle….

Bílej debil povalující se všude kolem je neklamný znamení, že je čas ukout pikle. No a tak tedy : Kujme pikle, pikle kujme. Malta.
Malta je tradiční místo, kam každý rok míří skupinka táborských ledojebů. Je opředená spoustou historek a některé z nich už přešli do fáze legenda. Takže Malta je ta správná volba na víkend. Podmínky, jaký tu nebyly roky a spaní u pani to jasně potvrzuje. Já už několik let pošilhávám po Katedrále a tak jí zkoušim Frantovi navrhnout.

Jelikož to budou jeho první větší ledy a nikdy ten monument neviděl, ani o něm neslyšel, souhlasí.
Ráno ve 4 startujeme a po drobných zastávkách na nákup piva a řetězů jsme v 10 v Maltě. U mýtnice míjíme dvojku rakušáků, co nasazují řetězy. Za hlasitého povzbuzování vyrážíme bez řetězů, poněvádž nejsme žádný B. Po pár minutách sjíždíme okolo rakušáků opatrně zpátky a nandaváme řetězy. No nic…

 


Pak už jde všechno jako po drátkách. Nahoru pod Katedrálu, vyprasit se pod nástup a… buch. Před náma jsou další dvě dvojky. Sen o panenství a neposkvrněnosti dostává vážnou trhlinu. Moraváci nam na ňu vlítli a dodrbali ju jak fenu. No nic i rozdrbaná katedrála je katedrála. Elzoun se k nám přidává a leze první dýlku sólo.

Moraváci se v tom pohybujou s jemností chirurga, kterej vyndavá slepý střevo krumpáčem. My prokosíme pár hodinek na štandu a hurá na tu našu takřka pannu. Lezení je to parádní. Jsou tam vyteklý dvě okna a tak to ani nejni žádnej brut.

Se soumrakem jsme všichni tři nad nejtěžší dýlkou a když vrcholy patřej bohům, tak na to jebať a tradá dolu. S prvnim nočnim ptákem jsem na silnici a kontaktujeme ŠlaCha (Šlahoun – HroCH), který taky právě sestupujou a pádíme ke Kramerovi. Tam je třeba vysmát se budějovičákum, co si ustlali v Hotýlku u dědka Mráze, vylíčit jim přednosti suchejch hadrů a horký sprchy a výhružky splnit.
Na druhej den nám všichni doporučujou koutek před mýtem. Prej je to tak nádherný, že nám z toho rupne pinďour. Co dodat. Jdeme do toho.

A tenhle koutek fakt panna. A jaká. Už z dálky nás jasně vábí svojim hořejškem. To, co tam nateklo, je prostě nádhera. Bříško o kousek níž už roztopilo nejednoho ledomrda a pod nim, tak to je poklad, kterej si schovala jen pro nás. Toužíme do ní vstoupit a vystoupat až k vrcholu.
Mám tu čest být deflorátorem dne. Je to fakt chrochtárna. Nejty na štandech a led …. fakt jsem si musel dávat bacha, aby mi nerup.

 Touhle nádherou jsme se prokopali až pod poslední stojatec vysatej. Nádhernej sloup, metr průměr, tip – 8 metrů dýlka, nahoře i dole spojenej. Tady už jsem si ho málem ?blahem? vyškub.  Dole pod nim skrutka tutovka, tři kroky a hele, tady by šla další. VRT. A tradá dál. Po instruktáži Beata Kammerlandera minulej tejden sekám jako bůh. Stoupám jako dým a cejtim se jako George W. Bush před vstupem do Iráku. Jsem Vládce světa. Jeb. Jeb. Nic mě nemůže zastavit JEb. JEb. Jsem ten nejvíc nejlepší ledoborec JEB. JEB.  KRCHHHHH rampouch prasknul po celý dýlce. AAAA do tyče!!!! Takovouhle sesekávku prdelní jsem zase dlouho nedostal. Koukám střídavě nahoru, na trhlinu a pod sebe na šroub zavrtanej ve visatci. Jestli to teď usmýkne, tak mě to rozšmelcuje jak tatrovka dětskej kočárek. Jediná varianta ústupu je nahoru. Ťuk,Ťuk, ťuk ťuk. Tichounce se proklepávám k vrcholu.  Konečně police a opravdu betelné šroub. Pár metříků delikátním koutkem a už objímám břízku nahoře. Tak tohle Frantovi vůbec nezávidim. „Buď na něj něžnej, nějak mi v tom zapraskalo!“, řvu dolu. Nemusim mu nic řikat. Slyšel to. Bejt tam dole já, tak se mi na to nakašlu.

Naštěstí je tam Franta a tak po chvíli mizíme do údolí s pocitem dobře dom..ané práce. Zbejvá jen napytlíkovat se do auta, zjistit, že mi kamarádi vypili pivo a nahradili vodou z řeky (zaplať bůh, že se jim nechtělo na záchod), dostat pivo od jinejch kamarádů, vylemtat ho a dle předpisů z hromadné dopravy nemluvit za jízdy s řidičem a ihned usnout, vyfackovat věci z auta, pořádně chlapsky si potřást pravicí a úplně zmordovanej se začít těšit na další víkend.

 

 

 

 

 

   

  

                       

 Pic jak sviňa

                             SlaBouch

 

Jeden komentář k článku “Pijem kukle….”

  1. Mates říká:

    áááá né závist je špatná věc , ale závidím vám…… taky bych někam vyjel…..

Zanechte komentář