Východ USA

img_3158.JPG Srpen 2007 : Tak se to nějak semlelo a odjíždím zhruba na měsíc pocestovat po východním pobřeží USA. Nejedu lézt (i když lezecký nadobíčko vezu), ale spíše cestovat a poznávat, jak to za tou velkou louží chodí.

     Přilétám se společností KLM na letiště JFK v New Yorku asi okolo půl deváté večer místního času. Jsem sám, protože Maruška ještě pracuje na dětském táboře a končí až za dva dny. Moje angličtina se zakládá jen na několika málo slovech, a tak mám trochu obavy, jak se o sebe ty dva dny postarám. Nejjednoduší způsob přepravy z letiště do Manhattanu se mi zdá metrem. Snažím se koupit Metrocard, ale automat si se mnou nechce  povídat a pán za přepážkou v buňce už vůbec ne. Naštěstí mě, po pár zoufalých pokusech získat jízdenku, zachraňuje černoušek a prodává mi ticket. Vzhůru do postýlky, časový posun už je znát, a tak rychle nasedám do metra směr centrum. Okolo sedící nebudí přátelský dojem, a tak se snažím házet pohledy ve stylu „nesahej na mě nebo tě zabiju“.  Do hostelu dorážím asi hodinu po zavíračce, NY je noční město, a není tedy problém se ještě ubytovat. 

     Ráno vstávám brzo se svítáním, kupuju si snídani a vyrážím na obhlídku města. NY se probouzí do nového dne a já se zaujetím pozoruju počínající cvrkot . Nemám konkrétní představu, co všechno chci vidět, nikam ani nechvátám, a tak si to náležitě užívám.

img_2088.JPG

Times Square po ránu.

img_2079.JPG

Lezecká stěna na Broadwayi, bohužel zavřená.

img_2098.JPG

Štíhlá Flatiron Building,  jejíž štíhlý tvar vytváří zvláštní proudění větru. Kdysi tu policajti rozháněli hloučky čumilů, kteří sem chodívali okukovat, jak vítr zvedá ženským sukně.

img_2114.JPG

Oběti z 11. září 2001 ve World Trade Centru.

img_2123.JPG

Na místě WTC se už staví nová budova, která by měla být nejvyšší na světě. Tím vrátí prvenství NY,  městu mrakodrapů.

     Druhý den si vyzvedávám auto v půjčovně a odjíždím směr Massachusets vyzvednout Marušku. Vymotávám se z města a odjíždím na sever. Daří se mi najít cestu, akorát při dodržování rychlosti jedu dost pomalu. Okolo šesté večer jsem na místě a Maruška mě už netrpělivě čeká s večeří. Po jídle jdeme pařit se zbytkem kempu, protože je to pro mnohé poslední den, kdy se uvidí.

img_2171.JPG

V kempu mají i lezeckou věž pro děti.

     Ráno se loučíme a pokračujeme na sever do Green Mountains. Kupujeme levný stan v supermarketu, trochu jídla a jedeme najít levný kempík. Nedalo nám to ani moc práce a hned u prvního brzdíme. Vcházíme do starého srubu ve stylu country a ptáme se na spaní. Paní nám sděluje, že to tu není moc hezký místo na kempování a že jinde je to lepší. Na otázku, co je v okolí zajímavého, na co se máme jet podívat, tak prej tu není vůbec nic. Nebyla to až tak pravda, ale i tak přejíždíme dál na sever do White Mountains.

img_2236.JPG

Green Mountains jsou dost podobné Šumavě.

     Přijíždíme do White Mountains ve státu New Hampshire, které jsou posety vrcholy pojmenovanými po amerických prezidentech. Ten nejvyšší Mt. Washington (1916 m) je pozoruhodný tím, že i přes relativně nízkou nadmořskou výšku na něm panují jedny z nejdrsnějších podmínek na světě a zahynulo zde mnoho turistů i horolezců. Na vrcholu byla také naměřena nejvyšší rychlost větru na světě – 372km/h. Bohužel nám zde prší, a tak i když se na vrchol dá dostat autem nebo horským vláčkem, jdeme se raději podívat do soutěsky Flume v národním parku Franconia Notch.

img_2296.JPG

Soutěska Flume je hezká, ale malá.

img_2348.JPG

Dá se tu i trochu bouldrovat.

     Po prohlídce soutěsky narážím ve vstupní hale na lezeckého průvodce po okolí. Lezení je tu dost, ale počasí tady asi nebude nejlepší. Je tu i známá, 300 m vysoká, východní stěna Cannon Mountain, která prý připomíná yosemitské lezení v malém. Uplatňuje se zde čisté lezení amerického typu, to znamená po čokách a friendech. Mě se však stěna zdála dost rozbitá a v porovnání s tím, co máme doma v Alpách, je to jen bezvýznamná čudla. Nicméně jsem tam nelezl, a tak nemohu soudit. V okolí je možné také trekovat a vede tudy i slavný Appalachian Trail, který je nejdelší na světě.

img_2360.JPG

Východní stěna Cannon Mountain.

img_2382.JPG

Losy jsme neviděli, ale cedule jo.

     Přesouváme se ze severských končin na východ spatřit bájné Niagarské vodopády. Cestou projíždíme okolo Finger Lakes, což je jedenáct jezer vyhloubených ledovci a ležících jižně od jezera Ontario. Překvapuje mě jejich skutečná velikost, protože na mapě jsou to jen takové protáhlé pidilouže.

img_2407.JPG

Jedno z Fingers Lakes.

     Přijíždíme ke slavným vodopádům, ale nejdříve se jedeme ubytovat do kempu Fort Niagara S. P. Je to velký, ale velmi klidný kempík hned u jezera Ontario, odkud je vidět i Toronto. Stavíme stan a rychle k vodopádům. Musím říct, že jsem čekal největší komerci svého života a moc se mi sem nechtělo, ale byl jsem překvapenej, jak jsem si to tu nakonec užil. Komerční je spíše kanadská strana, kde je to samé casino a atrakce všeho druhu. Na americké straně to není tak hrozné. Vodopády jsou tři, nejvyšší je 54 m vysoký American a Bridal Vail Falls, nejimpozantnější je široký Horseshoe falls. Pod první dva je možné sjet výtahem a nechat se zcákat vodní tříští. K Horseshoe je možné dojet lodí co nejblíže a nechat se opět pěkně zlít. Na obou atrakcích dostáváme slušivé pláštěnky a sandálky. Nestojí to moc peněz, a tak pokud se sem dostanete, tak to určitě stojí za vidění.

img_2543.JPG

Niagara – Horseshoe Falls

img_2517.JPG

Niagara – American Falls

img_2496.JPG

Slušivé sandálky.

img_2474.JPG

Lodě „Maid of the Mist“ plující k vodopádu Horseshoe a kanadská komerce.

img_2482.JPG

Pod American Falls.

img_2490.JPG

Niagara – Bridal Veil Falls.

img_2687.JPG

Maruška nad Niagara River. V pozadí hydroelektrárna, která odebírá vodopádům až polovinu vody.

img_2468.JPG

Ještě něco pro sněhofily, Niagáry v zimě.

     Přejíždíme do města Buffalo, jehož sláva už dávno odezněla a procházíme prázdné město plné opuštěných mrakodrapů. Výbornou atrakci nalézáme v přístavu, kde za malý poplatek prolézáme dvě válečné lodě a jednu ponorku z druhé světové války. 

img_2629.JPG

Mám tě v merku ty žlutej ogare.

img_2795.JPG

Medium size made in America.

     Přesouváme se na jih, projíždíme několik států, až nakonec zastavujeme před Mammoth Cave. Je to největší jeskynní systém v USA, dlouhý přes 560 km. Každý rok zde speleologové objeví dalších 8 km nových prostor. Z nabídky tras vybíráme Grand Avenue Tour, která je nejdelší (4 míle), ať to stojí za to. Při čekání na autobus, který nás odveze na začátek prohlídky, se skupinka mladých, sportovně vyhlížejících amíků začíná důkladně rozcvičovat. V autobuse nás průvodce varuje, že cesta podzemím je hodně náročná a nelze se vrátit, proto kdo se na to necítí, se může ještě vrátit. Vcházíme do podzemí a čekáme naročnou tůru, ale v nádherném prostředí. Opak všeho je pravdou, dlouho jdeme chodbou bez krápníkové výzdoby a čekáme na překvapení, které se stále nekoná. Po hodině chůze to přišlo, zastavujeme v podzemním fastfoodu ve stylu McDonalds, kde si můžeme koupit občerstvení zabalené v plastu. Je to neuvěřitelný, jsme hluboko v podzemí a tady je restaurace se záchody na fotobuňku. Po přestávce pokračujeme, míjíme ještě jedny záchodky a až na konci jsou teprve nějaké krápníky. Asi by stačila menší tůra jen v části s krápníky. Bereme to s nadhledem a smějeme se, čeho všeho jsou amíci schopní.     

img_2830.JPG

Návštěva jeskyně po americku.

     Od jeskyní přejíždíme k vodopádu Cumberland, je menší a místní ho nazívají Niagara Jihu. Každý úplněk tu dochází k zvláštnímu úkazu, a tím je měsíční duha „moonbow“, ale bohužel tu nejsme ve správný čas, a tak duhu vidět nemůžeme. Snad jindy.

img_2851.JPG

Cumberland Falls.

     Od vodopádů přejíždíme do Red River Gorge. Je to asi nejhodnotnější lezecká oblast na východě USA. Ubytováváme se v běžném kempu, ačkoliv víme o Miguel’s Pizza, zdejším centru všech lezců, protože chceme mít klid a pohodu. Je podvečer, a tak jdeme omrknout skalní most Natural Bridge, který je známou turistickou atrakcí. Nikdo tu není, a tak si ho můžeme důkladně a hlavně v klidu prohlédnout.

img_2873.JPG

Nesmí se zde lézt, ale trocha boulderingu nemůže vadit.

img_2889.JPG

Natural Bridge v Kentucky je dlouhý asi 150 m.

    Večer jdeme k Miguelovi zjistit, kam jít lézt a hlavně si dát vyhlášenou pizzu. V hospodě panuje výborná nálada, hosti se tu navzájem honí a polévají vodou. Objednáváme si pizzu, Maruška ji bere za okraj papírové podložky a už leží pizza na zemi. Je to velké neštěstí, každý to s náma prožívá, taková dobrota a … Objednáváme druhou a o tu první vznikne tahanice, kdo ji sní. Začínáme litovat, že nebydlíme tady, panuje tu přátelská atmosféra jako v Ostrově Pod Císařem. Nechávám si poradit kam jít lézt a opisuju si nákresy z průvodce, který je tu k nahlédnutí. U Miguela můžete nakoupit i nějaký ten lezecký matroš či hadřík a cena za spaní za hospodou je pouhý 1 USD. Bohužel tu nekoupíte žádný alkohol, protože jsme v Kentucky, kde platí zákaz prodeje a konzumace na veřejných místech. Existují tu speciální obchody, kde se dá koupit, ale pít ho tajně doma a bát se že vás někdo uvidí se nikomu nechce.

     Ráno jedeme lézt do sektoru Muir Valley. Skály jsou z velmi tvrdého pískovce s neuvěřitelnou strukturou, výška stěn okolo 30 až 5o m. Cesty se dělí na sportovní a tradiční, takže se tu vyřádí opravdu každý. Lezení je i přes velké vedro nadherné, v jedné cestě se používají jako chyty zkamenělé mušle. Cest je tu na několik let.

img_2902.JPG

Málem jsme ji zašlápli.

img_2911.JPG

Krátká cesta „International route of pancakes“ za 5.8.

img_2924.JPG

Některé cesty jsem tu lezl s prstem v nose.

img_2932.JPG

Poslední cesta „Diamond Gold“ (5.10a) byla nádhernou tečkou za lezením v Red River.

     Přejíždíme do další lezecké oblasti Seneca Rock’s. Skály dost připomínají naše Sušky, akorát že jsou přes sto metrů vysoké a patří mezi nejvyšší na východním pobřeží. Matroš je opět velmi pevný pískovec. Není tu moc sportovních cest, spíše se tu lezou delší cesty po vlastním jištění nebo TR. Nemám s sebou nic jiného než expresky, takže jsem nucen vybojovat jednu kratší cestu téměř bez jištění, uf, druhou cestu už raději lezeme TR. Naštěstí jsme našli jednu dobře odjištěnou, tak hup do ní ať je to cokoliv. Pustila nás až nahoru, i když zadarmo to nebylo. Lezení tu bylo parádní, ale na Red River to nemá. Pod skalami je velké infocentrum, pár lezeckých krámků, horoškol a jedna umělá stěna. 

img_2966.JPG

Seneca Rock’s.

img_2983.JPG

Pohled z vrcholu North Peaku (Seneca Rock’s), kam se dá vyběhnout po turistické cestě.

     Po lezení jedeme zdolat nejvyšší horu Západní Virginie Spruce Knob /1620 m/, jak jinak než autem. Na vrcholu je velké parkoviště a jedna rozhledna.

     Loučíme se s přírodou a vzhůru do víru velkoměst. Jako první máme Washington D. C. Je to hlavní město USA, takže tu je spousta úředních budov a památníků. První den jdeme nejdříve mrknout na pandy do ZOO. Všechny většinou spí, a tak se kocháme i jinými zvířátky. Přejíždíme do centra a procházíme po známých místech, jako jsou Bílý dům, Washingtonův památník, Kapitol a poštovní muzeum (jako vášnivý sběratel známek jsem to musel vidět). Druhý den si necháváme na prohlídku muzeí Smithsonianského institutu. Jsou zadarmo a jsou naprosto jedinečná. Začínáme v národním přírodovědném muzeu, kde v sekci minerálů trávím většinu času (jako vášnivý sběratel minerálů jsem to musel vidět). Procházíme i další, Hirshhornovo muzeum moderního umění,  Národní muzeum letectví a kosmonautiky, Muzeum amerických indiánů atd. Chtělo by to tu více času, Washington určitě stojí za delší návštěvu.

img_3066.JPG

Botanická zahrada a v pozadí Kapitol.

img_3024.JPG

Takové zvířátko si ještě neviděl co? Jsem z táborské ZOO.

    Odjíždíme na sever, projíždíme města Baltimore, Philadelphia a končíme v NY. Vracíme auto a jdeme na prohlídku města. Jako první chceme vidět Sochu svobody a panorama NY. Procházíme nejznámější místa, Wall Street, Chinatown, Madison Square, Rockefeller centrum a končíme v Central parku. Je tu spousta sportujících lidí, a tak hledáme, jestli tu budou taky nějací lezci. V Central parku je spousta kamenů, a na nich jsme je opravdu našli. 

img_3124.JPG

Pozorný čtenář Štochejlí si jistě na obrázku všimne lezoucích kolegů.

      Večer jdeme vystát frontu na Empire State Building, což je v současnosti nejvyšší budova NY. Výhled stojí za to. Jdeme na Times Square, kde pulzuje noční život. Je tu hodně turistů, ale i tak nasáváme atmosféru velkoměsta. V metru vidíme neuvěřitelné tanečníky, kteří kdyby lezli, tak to můžeme jít zabalit, protože to, co dokážou předvést za gymnastické kousky se jen tak nevidí. 

img_3185.JPG

Pohled na Downtown.

img_3201.JPG

Nedaleko Times square.

     Ráno posnídáme v Central parku a odletáme domů.

Mára a Maruška

 

Informace o lezení v Red River Gorge

http://www.lezec.cz/clanky.php?xtem=&key=5359 

nebo http://www.simonaulmonova.com/oblasti/Oblasti%20RedRiver.htm 

 

5 komentářů k článku “Východ USA”

  1. Pepa říká:

    Týjo, moc fajn počtení a pokoukání. Šubyduby Amerikaaaaa

  2. Pítrs říká:

    Hezký zážitek Máro

  3. Sarca Parca říká:

    Super počteníčko, parádní fotky, díky 🙂

  4. fakir říká:

    Jo jo pěkné.Chtěl bych vidět tvůj pohled ve stylu nesahej na mě,nebo tě zabiju :o))

  5. sonča říká:

    takyvý fotky to je upa kasny…no drsny

Zanechte komentář