Prosluněná podzimní Francie

jó jo, nejni nad to…. slunce zapadá nad vinicema, sedíš u auta a popíjíš víno z flašky, dásně máš od baget rozervaný do krve, prsty od vápna taktéž. Flaška pomalu dochází, ze sluníčka je už je jen srpek a diskuze se stejně točí kolem toho jak kdosi posledně drtil dvou milimetrovou lištu 6 a půl metru nad uzlíkem co si udělal z tkaničky levý lezečky 8 metrů nad poslednim kruhem….


…….tak proč neject  na písky rovnou…..
Jelikož jsem dítě Ostrova, a hospoda Pod Psychařem má pro mě vždycky otevřenou náruč vyrážíme v sobotu ráno se Šášou právě tam. Deset dni co jsme tam strávili nemělo jedinou chybu.
Tady je stručný deník výpavy, jak jsem ho chtěl každej večír napsat, ale jak se to ani jednou nezadařilo a tak lovim a tápu až teď:
…Sobota..
Po páteční Rippofově smutný bluesový kytaře v Notě se do vstávání nijak nehrneme. Nákup v GroTesku, napakovat Pana Mopadžiho po střechu, koupit dálniční známku a tři hodiny pufat vozovkou…nic novýho. Poslední SMS co přijímám je od Toma z QVarů, ať si dáme Oranžový expres na Kořenáč. Plán je jasnej-směr Kořenáč. Exres má plno a tak na seznámení s materiálem volime cestu vedle. Poněkud ostřejší začátek má za následek to, že Šárka po zbytek zájezdu vypadá jak komparz z filmu Mumie se vrací (tolik izolepy nezdělá ani Michal Nesvatba, obří krátery v prstech má chudák holka ještě teď a mě to mrzí). No nic, chybama se člověk mučí a Oranžovej expres alias Světlo života WIIIa  nám to plně vynahradil. Kapelka, pifo, pifo, pifo a do hajan. Čeká ná totiž…

   

      Fotografovánu v režimu DIA pozitiv  ( dementi-idioti-anomálie )   -fotil Pítrs v rauši po prášíčku

…Neděle…
a jelikož jsme potkali včera Peťu a Pítrse – pacienty pražských prodejen PuliSport máme opět ráno kubánských sekáčů cukrové třtiny – NO Hurry, no stress. Kolem poledne všichni řádně okoleni vyrážíme poprvé směr Bielatal. Klasika na Herkulesstein Obere variante VIIc? nemůže zklamat. Pítrse bolí hlava a Peťa má náběh na chřipku. Po první cestě, kterou s námi neabsolovovali, Peťa spí a Pítrs se hrozně třese. Na dotaz co mu je, řiká, že mu Peťa dal nějkakej prášek na bolest, co máma dostává na předpis, a že mu to na holej žaludek moc nesedlo. Necháváme pražský smažky jejich osudu a jdeme lézt dál. Na Herkulessäule Herkules´Rippe  RP VIIIa je nádhera co už známe a jenom doporučujeme. Smažky zevlujou a fotí. Odjezd k Psychařovi, loučení se smažkama, pifo pifo a spát. Následuje….
    –                         

                   Herkulessäule Kleine a Grosse  -fotil Pítrs v rauši po prášíčku

…Pondělí….
a kam jinam v pondělí než do Bielatalu. Kousek od parkoviště za Ottomühle je Shiefer Turm a na ní dvojhvězdičková Ostkanta za RP VIIa. Tam potkáváme Viktora s nějakym chlapíkem, Alanem: je prej z Josha Tree a Viktor k němu jezdil, tak on na oplátku přijel sem. Pod skálu chodí s hůlkama, prej se mu 68 a je starej a vysušenej z pouště, ale leze mu to staříkovi. HM HM HMM.
Dávaj Ostkantu a mi vedle na Chinesischer Turm Ping Pong za VIIb. Tak tam sedíme na věžích, klábosíme….no vzpomněl by si někdo na uhekaný vápno? No nevzpomněl!!! Kluci (?) to balej, Al je prej vyřízenej, tak jdou na pivo. Já jestě dávám asi Vertikaler VIIIb na Hallenstein (první kruh vysoko po dobrejch a u čtvrtýho MOP (Malé osobní peklo) – no nakonec jsm cvaknu, co mi zbylo.
A teď je ten správný čas na nějakou lahůdku, aneb slovem klasika: Nedal by si někdo dobou brazilskou kávu? Trautmannsfels Colorado IXb RP IXc – hrana se čtyřma kruhama, fakt přejištěný. Osmičky nelezu, tak proč nezkusit devítku? Logika v tom je. Néé???  Viktor mumlal cosi o švébe a bočnim jištění a tak. Nic, je čas hrdinkých činů. Navazuju se, zlehka stoupám, kruh a ejhle….oči by chtěli a ruce nemůžou… Pomulu, opatrně dolu… Pokus z leva….se stejnym výsledkem…. No nic zprava ne, zleva  ne…. Dáme druhej z prava…… No nic……. Přineseme si klacek a nahodíme kruh…. No nic klacek je krátkej, přineseme si strom…. No konečně něco…… Cvaču první kruh…. Sedim u kruhu a vypočítávám možnosti kudy dál… Ať koukám z leva zprava stále mi vychází nula…. HMMM… Nacházím bočák, jednoprdu a vysokou nohu a mocně se vzpínám….. Uch, prd, křup, bočák letí do údolí, já taktéž. MRd…..áááT….. Visim tam jak impotentova chlouba. Další pokus za bouli mě zázračně dostává o dva kruky výš do výbornýho sokolíka. Co celej duní. Kruh coby kamenem dohodil, na patře sucho jak v regálech s chlastem po útoku Arizonský obrody, kosa se mi šmíká o zátylek , tak co dál??? TaTaDaTááTáááá zatroubim k ústupu a svištim si to k prvnímu kruhu. Hrdinů jsou plný hřbitovy. Šárka je ráda, že hrdina sbalil hračky a opouští pískoviště a že můžeme konečně v klidu odjet na to Pifo….anžtože zítra je
…Úterý – Rest dej – od slova dej pokoj….

 

                                                                                         ….pokračování příště….

                                                                                                            …snad…..

                                           

11 komentářů k článku “Prosluněná podzimní Francie”

  1. Mates říká:

    Ha boží! a chvála veliká za ,, visim tam jak impotentova chlouba“ málem sem si břicho urval ? 🙂

  2. Údolní povaleč říká:

    ty já málem vyškub rameno z pantů

  3. Vojta říká:

    Ty jo, nevím, ty tvoje „recenze“, deníčky a pokusy o ně vždycky stojí za to. Kdybys to uměl vymýšlet bez toho abys to musel všechno vylézt, tak by ses mohl dost slušně živit jenom psaním 😀

  4. Cyril říká:

    No tak to je teda paráda. Stále nechápu kam na ty spojení chodíš! Na patře sucho jak v regálech s chlastem po útoku Arizonský obrody… WOW!

  5. Pítrs říká:

    Krásnej sloh!:)

  6. Údolní povaleč říká:

    to nejni sloh ale mentální výtok

  7. Vojta říká:

    „sedíš u auta a popíjíš víno z flašky, dásně máš od baget rozervaný do krve“ – asi nejpřesnější popis atmosféry expedic do Francie, co si dovedu představit

  8. Kočka říká:

    A sakra. Něco jsme v tý Francii dělali blbě. Víno z hrnku, bagety v pohodě. Zřejmě málo masochismu…

  9. údolni povalec říká:

    málo se řežete….jak bylo?

  10. Kočka říká:

    bellissima!

  11. El Honza říká:

    Krásný popis nesdělitelného!

Zanechte komentář