Poslední zářijový víkend, tutová předpověď. Máme s Frantou v plánu super veršneinduňk, v Gesause. V úterý se ale všechno mění, protože:
„Je to tadýýýýýýýýýýýýýýý!!!!!!!! Tak co víkend, zmrďáci…jedeme to voprat????:……………dnes spím s těma, co maj míry 125/84/114!!!! K2 BACK UP!!!!
UUUUUÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!! …………………pozdravem Kleboň“
Frantovi skončily pracovní povinnosti, počásko vypadá dobře. Máme vybraný koutek ve Wilder Kaiseru na Fleischbank. Je to místní mega-klasika, pro mě to je reparátek, protože jsem to již lezl s Doudlebákem v dobách, kdy se běžně fotilo na kinofilm. Moc si to už nepamatuju, ale bylo to tenkrát trošku za hranicemi mých možností.
Počasí nám letos nepřeje a tak nezbývá než jezdit na skalky a podnikat kratší výpady do hor. Tentokrát jsme vybrali Wilder Kaiser. Plánujeme dát tři cestičky páč má být tři dny vokno. Vyrážíme v neděli večer po brigádce na stavbě.
Pozvánka na promítání, z poslední akce v Šamonicích, od tria Elza, Kleboň a Mára třeboňskej. O drsné zážitky od těchto drsných mužů se podělí Elza ve čtvrtek 5.5.2011 v hospodě Recykle Bar (u Žanety) na Špitálském náměstí (dříve U Švejka).
KUKI: Tak tedy v sobotu rano v 8 u lanovky krippenstein v obertraunu. V 8:30 jede prvni lanovka. Lezecky cajky nebrat. Vse je na adamkovi. Spacak taky nepotrebujem. Na lehko. Pokračování »
Při našem ústupu z Dolomit, se dozvídáme kdo, co plánuje na víkend a už v tom zase lítáme. Kleboň
nás láká na Torsäule, Šlahoun jede s Kamčou do Gesäuse. Rozhodujeme se pro Gesäuse. Vyrážíme
v sobotu, sraz je u Šlahouna. Dáváme nezbytnou kávu a jako vždy výbornou buchtičku. Pokračování »
Po klasických domlouvacích peripetijích, nakonec vyjíždíme v podnělí ráno sami s Františkem směr Dolomity. Zvolili jsme cestu přes Taurský tunel. V Lienzu se zastavujeme zakoupit průvodce. Knihkupectví jsme našli dvě, ale výběr původců byl špatný. Nakonec odjíždíme s průvodčíkem “Klettern in Cortina D’Ampezzo Dolomiten” s podtitulem “nejhezčí výstupy” a hurá na Tre Cime di Lavaredo. Pokračování »
Vše začalo nejspíš domluvou v hospodě. Nejprve jsme měli jet ve čtyřech, ale jak to už většinou bývá, týden před odjezdem jsme jen dva. Během týdne se pokoušíme ještě někoho sehnat, ale nedaří se.
V sobotu večer vyrážíme směr Albigna – oblast u konečné stanice lanovky (2163m), nádherná žulová stěna, s vícedélkovými cestami, sestupy převážně slaněním. Cesta ubíhá a na pumpě před Salzburgem bereme dva stopaře kluka (dredy) a holčinu. A teď proč o tom píšu, na hranicích němci uzavírají dálnici a provádí náhodné kontroly na drogy. Kupodivu se jim líbíme, prohlídkou jsme prošli i s klepajícím výfukem. Je sice hezké brát stopaře, ale je to riziko.
Holky, mamky od plotny, táborské horolezkyně, je tu pro vás, tak jako každý rok, setkání dámského spolku RHM = Randes-vous Hautes Montagnes 2010. Tento rok v Ötztalských Alpách, v týdnu od 14. do 22. srpna.
Víkend prodloužený státním svátkem, super předpověď počasí a dobré lezecké podmínky ve Wallisu je tzv. “hozená rukavice”, kterou nakonec můj spolulezec nechává ležet. Tak snad příště.
Nakonec vděčný Kuba se nechává nalákat na Expedici Hochferner(t) čti Vysoký Fernet. Kdo by také této “Fernet” příležitosti odolal.
